Obnovitelné zdroje pro vytápění a ohřev vody dosud využívali zejména ti lidé, kteří k tomu měli. Někteří to považovali za módní trend, jiní investovali zejména proto, že měli silné ekologické cítění a přehodnotili své výdajové priority.
O tom, zda se to díky dotacím změní, mluvíme s Monikou Rothovou z neziskové poradenské organizace Energetické centrum Bratislava.
+Dotace na solární kolektory a kotle na biomasu mají rozhýbat odbyt tak, aby tato zařízení zlevnila. Splní dotační program toto očekávání?
Co se týká kotlů na biomasu, v této oblasti již byl trh rozjetý tak jako tak. Troufnu si říci, že zde byla dotace zbytečná. Jiné je to u solárních kolektorů. Celý systém je bohužel stále dost drahý. Ale kromě dotace působí na nákupní chování lidí i jiné faktory – je krize. Po úpravě dotačního programu, kdy stát přispěje do třiceti procent z investice, je však výše příspěvku zajímavá.
+Cena kotlů na biomasu je tedy příznivá?
Hlavně se jedná o cenu použitého paliva, které je nám navíc velmi blízké. Například dřevo je u nás tradičním palivem. Zejména starší lidé si pamatují, když se jím v domácnostech běžně topilo. Je však třeba důsledně zvažovat kvalitu kotle.
+Chybí dotace na tepelná čerpadla. Jsou Slováci nějak motivováni, aby si je kupovali stejně?
Na úrovni Evropské unie se diskutuje o tom, zda zařadit tepelná čerpadla mezi obnovitelné zdroje, nebo ne. Tepelné čerpadlo totiž k provozu potřebuje elektřinu. V každém případě je ovšem úspornějším zdrojem tepla než klasické elektrické či plynové kotle. No třeba říci i to, že tepelná čerpadla jsou neskutečně předražená. Z tohoto pohledu by byla intervence vhodná.
+V jaké domácnosti se mají nad investicí do obnovitelných zdrojů vůbec zamýšlet, aby to mělo smysl?
Šetřením energie by se měla zabývat každá domácnost. V bytových domech tehdy, pokud dobře funguje společenství vlastníků. Co se týče rodinných domů – kdybych měla porovnat domácnost, kde žije rodina s dětmi a domácnost se dvěma důchodci, je zřejmé, že se nad investicí má zamýšlet zejména mladá rodina. U starších lidí je opravdu ke zvážení, zda vynakládat tolik peněz například na solární kolektory is ohledem na malou spotřebu teplé vody v domácnosti. Čím větší dům a větší domácnost, tím vyšší je spotřeba a tím rychleji se vrátí náklady. Koupě dobrého kotle na dřevo je však vhodná investice i pro starší lidi. Zde je třeba si jen řádně spočítat, zda jim provoz zbytečně neprodraží dovoz a skladování dřeva, popřípadě, zda mají dost fyzických sil pro přípravu dřeva.
+Jaká je návratnost investic do obnovitelných zdrojů?
Závisí na tom, čím domácnost do té doby topila. Pokud využívali elektřinu, tak návratnost u slunečních kolektorů bude poměrně rychlá. Obecně se mluví o šesti až deseti letech. Pokud topili plynem, může to být i patnáct let.
+Ve využívání obnovitelných zdrojů zaostáváme za některými jinými zeměmi. Nemůže za to i státní politika? Pokud by se dotace na kotle na biomasu týkaly i vlastníků bytů v bytových domech, neurychlilo by to změny?
Většina bytových domů odebírá teplo z centrálních zdrojů tepla, z tepláren. A i ty mohou spalovat biomasu, navíc mohou získat finance ze strukturálních fondů. Tam tedy podpora existuje. Velkých kotelen na biomasu je už na Slovensku poměrně dost. Pořídit pro ně dostatek paliva může být problém a zřejmě nemá význam dovážet dřevo či štěpku z Ukrajiny, cenu by prodražila doprava. To, že stát celkově podporuje dodávku tepla z centrálních zdrojů, není špatné. Aby si v každé bytovce topili sami – to není zrovna ideální. Například z pohledu zadýmování hustě osídlených lokalit. Další problémy by se spojovaly s uskladněním toho všeho paliva a zatížením dopravy. Vhodnější je, pokud přejde na biomasu moderní nebo zmodernizovaná teplárna, která stojí na konci města, je vybavena účinnými odlučovači a podobně.
+Když se vydáte za hranice Slovenska, vidíte celé plochy solárních panelů na výrobu elektrické energie. Proč nejsou u nás?
Na Slovensku donedávna nebyla garantována výkupní cena elektřiny ze solárních elektráren – určovala se vždy jen na rok. Proto nemělo velký význam do toho jít. Nový zákon od léta garantuje cenu na patnáct let a jeho příprava už na jaře nastartovala boom. Řada zahraničních firem se nyní snaží najít vhodné pozemky poblíž vhodného bodu připojení, kam by mohly panely umístit. Takové lokality jsou však většinou již rozchytané.
+Zajímá to i běžné lidi…
Ano, telefonují ik nám, například tehdy, pokud mají zbytečné pole u domu, kde by chtěli panely umístit. Když jim však vysvětlíme, že jde o velkou investici – řádově i stovky tisíc eur a ornou půdu je třeba navíc pro tyto účely vyjmout z půdního fondu, což není jednoduché – začnou o celé záležitosti více přemýšlet, zda do toho skutečně jít.
